ParallelLab obrácený svět

Tohle je statická kopie kapitoly pro vyhledávače. Interaktivní verze má animované obrázky, kontrolní otázky a tlačítka, která příklad načtou do kalkulačky.

Nejmenší paralelní robot

Dva motory na rámu, dvě ramena z každého, a nástroj tam, kde se setkají. Pětikloubový mechanismus je nejjednodušší uzavřený řetězec, jaký stojí za řeč — a přesto je v něm všechno, co tahle labka říká o paralelních robotech. Navíc se dá nakreslit na papír.

druhá montáž112°68°Dva motory na rámu, nástroj tam, kde se ramena potkají.
Úhly motorů: 112,1° a 67,9° — spočítané každý zvlášť, bez iterace
Montáž 1 ze dvou, obě jsou od sebe 79 mm daleko · det A = 0,579
Fialově je druhé řešení téže dvojice úhlů. Není to chyba ani přiblížení — je to jiná, stejně platná montáž téhož mechanismu, a ze samotných úhlů se mezi nimi vybrat nedá.
Táhni nástrojem. Zeleně je mechanismus, fialově druhé řešení téže dvojice úhlů — a to není chyba, je to jiná platná montáž.

Inverzní úloha: dvakrát kosinová věta

Poloha nástroje je daná, takže vzdálenost od každé kotvy je daná taky. Odtud je úhel motoru triviální:

r = ‖tool − kotva‖vzdálenost, kterou musí rameno překlenout
β = arccos( (r² + L₁² − L₂²) / (2 r L₁) )kosinová věta v trojúhelníku ramen
θ = atan2(Δy, Δx) ± βa ± je koleno ven nebo dovnitř

Žádná iterace, žádný Jakobián, a obě ramena se počítají nezávisle. Tohle je ta „snadná" strana.

Dopředná úloha: dva kruhy

Z úhlů se spočítají kolena a nástroj leží ve vzdálenosti L₂ od obou. To je průsečík dvou kružnic — dva body. A tady je první nepříjemnost: ze samotných úhlů se mezi nimi vybrat nedá. Obě jsou skutečné montáže téhož mechanismu.

Není to teoretická drobnost. Kdyby si nástroj vybral tu druhou větev, stroj by byl o desítky milimetrů jinde, než si řídicí systém myslí — a ten by neměl jak to poznat. Proto se u paralelních strojů poloha vždycky sleduje od známého výchozího bodu a nikdy se nepočítá z ničeho jiného než z předchozího kroku.

Proč zrovna tenhle mechanismus

Protože obě singularity, které mají paralelní roboty, se na něm dají ukázat na jedné přímce — a to je téma třetí a osmé kapitoly. U delty by to samé bylo schované v prostoru.

Vzorce v této kapitole

β — kosinová věta
β = arccos((r² + L₁² − L₂²)/(2rL₁)) [rad] IK jedné nohy
θ — úhel motoru
θ = atan2(Δy, Δx) ± β [rad] ± je větev lokte