Fresnelova zóna: vidět na sebe nestačí
Vlna neletí po přímce jako laserový paprsek. Využívá doutník prostoru kolem té přímky, a když do něj něco zasahuje, ubere to signál — i když si obě antény pořád vidí do očí. Ten doutník má jméno po Fresnelovi a jeho poloměr se dá spočítat.
Inženýrské pravidlo zní: udržet volných 60 % prvního poloměru. Zasahuje-li překážka hlouběji, začne se ztráta rychle zvětšovat; při úplném zakrytí přímky (překážka právě v ose) je útlum kolem 6 dB navíc, a ještě hlouběji roste dál.
| spoj | frekvence | poloměr uprostřed | volných 60 % |
|---|---|---|---|
| 20 m přes halu | 2,44 GHz | 0,78 m | 0,47 m |
| 80 m | 2,44 GHz | 1,57 m | 0,94 m |
| 80 m | 868 MHz | 2,63 m | 1,58 m |
| 300 m mezi budovami | 5,5 GHz | 2,02 m | 1,21 m |
Co to znamená v hale
- Regál vysoký po pás uprostřed dvacetimetrového spoje zasahuje do zóny o poloměru 78 cm celý. Antény na sebe vidí a spoj přesto ztrácí.
- Nižší pásmo má tlustší doutník. Na 868 MHz je zóna 1,7krát širší než na 2,44 GHz, takže se hůř udrží volná — ale zase se za překážky líp ohýbá. Obě věci mají tentýž původ: delší vlnu.
- U antény se zóna zavírá. Proto je nejhorší místo pro překážku přesně uprostřed a proto se přístupový bod nedává těsně pod strop s trámem před sebou.
Vymezení, které je poctivé přiznat: tahle labka počítá poloměr zóny a pravidlo 60 %, ale nepočítá ohyb (difrakci) kolem hrany. Kolik přesně ubere překážka zasahující do 80 % zóny, by chtělo model ostré hrany a geometrii, kterou tenhle nástroj neumí zadat. Odpověď „zasahuje hluboko, počítej s deseti a víc decibely“ je poctivější než číslo, za kterým si nemůžu stát.