ModLab spoj nemá rychlost, má jídelní lístek

Tohle je statická kopie kapitoly pro vyhledávače. Interaktivní verze má animované obrázky, kontrolní otázky a tlačítka, která příklad načtou do kalkulačky.

Rozprostřené spektrum: schovat se v šumu

Všechno dosud se snažilo nacpat co nejvíc bitů do co nejmenší šířky pásma. Tahle kapitola jde přesně opačně: rozšíří signál mnohonásobně nad to, co potřebuje — a získá tím odolnost, kterou jinak nejde koupit.

frekvence →výkonsignálrušičkarozprostírací posloupnost — 11 čipů na bitzisk zpracování: 10,4 dBSignál se sečte koherentně (N×), rušička nekoherentně (√N×).
  1. B = Rb

    Data zabírají úzký kus spektra a jsou v něm vysoká. Přesně tam se do nich může trefit rušička.

  2. J > S

    Cizí vysílač na téže frekvenci. Je silnější a signál je pod ním — z takového kanálu se nedá přečíst nic.

  3. N čipů → B = N·Rb

    Každý bit se vynásobí rychlou pseudonáhodnou posloupností — čipy. Signál se rozšíří N-krát a o tolik se sníží. Do šumu.

  4. S ↑ N · J ↓ N

    Přijímač zná tutéž posloupnost. Vynásobí jí přijatý signál — a to je ten trik: signál se složí zpátky do úzkého, kdežto rušička se rozprostře.

  5. Gp = 10·log10(11) = 10,4 dB

    Poměr obou šířek pásma je celý ten zisk. Nic magického: rozdíl mezi „koherentně“ a „nekoherentně“ sečteno.

Pět kroků. Ve třetím se signál rozprostře a klesne do šumu; ve čtvrtém se složí zpátky — a rušička se přitom rozprostře místo něj. Jezdcem se dá měnit, kolik čipů na bit.

DSSS: přímá posloupnost

Každý datový bit se vynásobí rychlou pseudonáhodnou posloupností čipů. Signál se tím rozšíří N-krát a o tolik klesne jeho výkonová hustota — může skončit i pod šumem, kde ho nikdo bez znalosti posloupnosti ani nenajde. Přijímač, který tu posloupnost zná, jí přijatý signál vynásobí znovu: užitečný signál se složí zpět do úzkého tvaru, kdežto všechno ostatní se rozprostře.

Gp = 10 · log₁₀(Rčip / Rbit)zisk zpracování
systémčipů na bitzisk zpracování
Wi-Fi 802.11b (1 Mb/s)11 (Barkerův kód)10,4 dB
GPS C/A102330,1 dB
LoRa SF7 (chirp, jiný princip)~128~21 dB

GPS je ten nejnázornější případ: signál z družice dorazí na zem o 20 dB pod šumovým dnem. Bez rozprostření by se nedal detekovat vůbec; s ním se z něj po korelaci stane signál 10 dB nad šumem.

FHSS: přeskakování

Druhá cesta: nerozšiřovat, ale často měnit frekvenci. Bluetooth přeskakuje 1600× za sekundu mezi 79 kanály. Rušička na jednom kanálu pak zkazí jen ty skoky, které do ní padnou — u dvaadvacetikanálové Wi-Fi je to 28 % z nich, a ty se prostě zopakují.

Adaptivní přeskakování (AFH) jde dál: zařízení si vede statistiku, na kterých kanálech to nechodí, a ty ze seznamu vyřadí. Proto Bluetooth vedle Wi-Fi funguje o dost líp, než by z prostého počtu kolizí vycházelo.

Co rozprostření NEdělá: nezvyšuje kapacitu a nedělá spoj tajným. Kapacita je pořád Shannonova — širší pásmo při nižším výkonu vyjde nastejno. A posloupnost u komerčních systémů je veřejná (Barkerův kód i C/A kód GPS jsou v normě), takže „utajení“ je otázka šifrování, ne rozprostření. Zisk zpracování pomáhá proti úzkopásmovému rušení, což je přesně to, co v průmyslové hale bývá.

Vzorce v této kapitole

G_p — zisk zpracování
G = 10log(R_chip/R_bit) [dB] kap. 11