ModLab spoj nemá rychlost, má jídelní lístek

Tohle je statická kopie kapitoly pro vyhledávače. Interaktivní verze má animované obrázky, kontrolní otázky a tlačítka, která příklad načtou do kalkulačky.

I a Q: dvě nosné na jednom místě

Tohle je ta kapitola, po které začne zbytek oboru dávat smysl. Myšlenka je jednoduchá a její důsledek je obrovský: na jedné frekvenci se vejdou dvě nezávislé nosné, když se jedna posune o čtvrt periody.

I·cosQ·sinsoučetIQ36°rovina I–Q
  1. I · cos(ωt)

    Kosinová nosná. Zvětšit ji nebo zmenšit umí přenést jedno číslo — a to je celá amplitudová modulace.

  2. Q · sin(ωt)

    Vezmeme tutéž frekvenci, ale sinus místo kosinu. Je to táž nosná posunutá o čtvrt periody.

  3. ∫ cos(ωt)·sin(ωt) dt = 0

    Tohle je ten trik. Součin sinu a kosinu téže frekvence dá přes celou periodu přesně nulu — jsou ortogonální, takže přijímač jednu od druhé dokonale oddělí.

  4. s(t) = I·cos(ωt) − Q·sin(ωt)

    Sečteme je. Na jedné frekvenci a v jedné šířce pásma jedou dvě nezávislá čísla — dvojnásobek dat za stejné peníze.

  5. A = 0,86, φ = 36°

    Dvojice (I, Q) je bod. Jeho vzdálenost od počátku je amplituda výsledné nosné a jeho úhel je její fáze — amplitudová i fázová modulace naráz, jednou veličinou.

  6. z = I + jQ

    Od téhle chvíle se nekreslí signály v čase, ale body v rovině. Všechno, co přijde — souhvězdí, šum, chyby, Shannon — je obrázek v téhle rovině.

Šest kroků. Ve třetím je vidět proč to jde — plochy nad a pod osou se přesně vyruší. V pátém se dvojice čísel promění v bod, a v té rovině se odehraje zbytek téhle labky.

Kosinus a sinus téže frekvence jsou ortogonální. Jejich součin má přes celou periodu nulovou střední hodnotu, takže přijímač, který přijatý signál vynásobí kosinem a zprůměruje, dostane jenom složku I; když ho vynásobí sinem, dostane jenom Q. Nic se nemíchá.

s(t) = I · cos(ωt) − Q · sin(ωt)dvě čísla, jedna frekvence, jedna šířka pásma

Proč se tomu říká komplexní obálka

Dvojice (I, Q) se zapisuje jako komplexní číslo z = I + jQ, a není to formalita:

  • Velikost |z| je amplituda výsledné nosné.
  • Argument arg z je její fáze.
  • Násobení komplexním číslem = otočení a změna velikosti, což je přesně to, co s vlnou udělá cesta kanálem.

Tím se z modulace, demodulace i vlivu kanálu stane obyčejná aritmetika v rovině. Kdo si chce tuhle rovinu osahat pořádně, má na to celou labku — ComplexLab je psaný přesně na tohle a leží pod touhle kapitolou.

Co to znamená prakticky

co má vysílačco s tím jde dělat
jen amplitudu (AM, ASK)jedno číslo na symbol
jen fázi (PSK)jeden úhel na symbol
I a Qlibovolný bod v rovině — amplituda i fáze naráz

Každý rádiový čip, který dnes koupíte, je uvnitř I/Q vysílač: dva násobiče, dvě nosné posunuté o 90° a jeden sčítač. To, čemu se říká „modulace“, je pak už jenom otázka, které body v rovině si vyberete — a přesně o tom je další kapitola.

Odkud se to jméno vzalo: I je in-phase (ve fázi s referenční nosnou), Q je quadrature (v kvadratuře, tedy o 90° dál). Nic hlubšího za tím není, ale plete se to s „kvadraturním“ enkodérem na motoru — tam je to týž pojem (dva signály o 90°), ale úplně jiná aplikace.

Vzorce v této kapitole

I/Q — kvadraturní modulace
s = I·cos(ωt) − Q·sin(ωt) [—] kap. 4
z — komplexní obálka
z = I + jQ [—] kap. 4