Síly ve větvích
Moment se na obvodu řemenice projeví jako obvodová síla, a ta je jediná, která se opravdu přenáší:
Předpětí F_i se pak rozdělí tak, že tažná větev získá polovinu obvodové síly a volná ji ztratí:
Z toho plynou dva vztahy, které stojí za zapamatování, protože se z nich dá odvodit skoro všechno ostatní:
Volná větev je pořád napnutá — převod drží.
Součet obou větví je vždycky dvojnásobek předpětí, jejich rozdíl je vždycky obvodová síla. Předpětí tedy nerozhoduje o tom, KOLIK se přenese — rozhoduje o tom, jestli se to přenese vůbec.
Předpětí nerozhoduje o tom, kolik se přenese. To určuje moment. Předpětí rozhoduje o tom, jestli se přenese vůbec: jakmile F₂ klesne k nule, volná větev se na řemenici nadzvedne ze zubů a řemen přeskočí. Je to nejčastější porucha řemenového pohonu a nemá nic společného s pevností zubů.
Co z toho cítí ložiska
Hřídel nese vektorový součet obou větví. Když jsou rovnoběžné — tedy u stejných řemenic — je to přesně F₁ + F₂ = 2F_i, a i u nestejných je to velmi blízko. Tedy: zatížení ložisek je dvojnásobek předpětí, nezávisle na tom, jestli pohon zrovna něco dělá.
To je ta cena za předpětí, kterou je snadné přehlédnout. Zdvojnásobit předpětí „pro jistotu" znamená zdvojnásobit trvalé zatížení ložisek — a životnost L10 klesá se třetí mocninou zatížení, takže dvojnásobné předpětí zkrátí život ložiska osmkrát. Číslo pro BearingLab je v kalkulačce vypsané.