Brzdění: odkud se ta energie bere
Motor při brzdění pracuje jako generátor. To, co bylo v pohybu, se vrací zpátky do měniče — a je toho víc, než se čeká, protože energie jde s druhou mocninou rychlosti.
Špičkový výkon při brzdění za 0,25 s: 6,12 kW
Energie jde s DRUHOU mocninou rychlosti: poloviční otáčky dají 225 J místo 900 J, tedy čtvrtinu. Proto je rychlá osa úplně jiná úloha na brzdění než pomalá, i když má stejnou hmotnost. A potenciální energie se od kinetické liší ještě jednou věcí: nevrací se v pulsu, ale trvale, dokud břemeno klesá.
Dva druhy vracené energie, a chovají se jinak
| kinetická | potenciální | |
|---|---|---|
| kdy vzniká | při zpomalování | po celou dobu klesání |
| tvar | puls, krátký a vysoký | trvalý výkon |
| co dimenzuje | energii, kterou odpor pojme | trvalý výkon odporu |
| typicky | vodorovná osa, rychlý pohyb | svislá osa, zdvih |
To je rozdíl, který rozhoduje o velikosti odporu. Puls o 900 J jednou za tři sekundy znamená trvalý výkon 300 W — a odpor se objednává na 300 W s rezervou, ne na špičkových 7 kW. Naproti tomu břemeno, které klesá půl minuty, vrací celou tu dobu, a tam je trvalý výkon skoro roven špičkovému.
Kolik z toho vůbec dorazí
Cesta zpátky má taky účinnost: motor, kabel a měnič si vezmou svoje. Typicky dorazí 80 až 90 % toho, co mechanismus vydal — a je to skutečná úspora, ne přiblížení. U malých pohonů může být ztráta ve vinutí tak velká, že se do meziobvodu skoro nic nevrátí a brzdný odpor není potřeba vůbec.
Momenty a setrvačnosti pro tenhle výpočet dodá DynaLab nebo DriveLab.