Průřez: dvě nezávislé podmínky
Kabel se dimenzuje na dvě věci naráz a ty spolu nesouvisí. Jednou rozhoduje jedna, jindy druhá — a nástroj je proto hlásí odděleně, protože spojit je do jednoho čísla by zakrylo, co vlastně selhalo.
| podmínka | o čem je | kdy rozhoduje |
|---|---|---|
| úbytek napětí | na konci trasy musí zbýt dost voltů | dlouhá trasa, nízké napětí |
| proudová zatížitelnost | kabel se nesmí přehřát | krátká trasa, velký proud |
Nejmenší průřez, který projde na obojí: 10,0 mm²
Jsou to dvě nezávislé podmínky a rozhoduje jednou jedna, jednou druhá. Na krátké trase s velkým proudem rozhoduje oteplení, na dlouhé s malým proudem úbytek. Nástroj proto hlásí obojí zvlášť — spojit je do jednoho čísla by zakrylo, co vlastně selhalo.
Proč zrovna 3 %
Není to fyzikální konstanta, je to zvyklost — a dobrá. Nižší napětí u pohonu znamená nižší dostupný moment, a u měniče navíc posunutou mez podpětí. Tři procenta jsou kompromis mezi cenou mědi a rezervou; u citlivých obvodů se volí 1 %, u osvětlení klidně 5 %.
Nízké napětí je na dlouhé trase drahé. Při stejném výkonu je při 24 V desetkrát větší proud než při 240 V, a úbytek roste s proudem — takže na stejnou ztrátu v procentech je potřeba stokrát větší průřez. Právě proto mají velké stroje meziobvod na stovkách voltů a proč se u dvanáctivoltových systémů měď rychle prodraží.
Oteplení není v tabulce náhodou
Proudová zatížitelnost závisí na tom, jak kabel odvádí teplo: volně ve vzduchu unese víc než v trubce, sám víc než ve svazku s dalšími pěti, při dvaceti stupních víc než při čtyřiceti. Proto je to tabulková hodnota se spoustou korekčních součinitelů, a proto je v této labce vstup a ne výpočet.