Kabel: úbytek, ztráty a zpáteční vodič
Kabel je odpor a chová se přesně tak, jak by člověk čekal — jen se u něj dělá jedna chyba tak často, že si zaslouží vlastní odstavec.
Do vzorce patří DVOJNÁSOBNÁ délka trasy. Proud musí obvod uzavřít, takže projde tam i zpět a odpor se počítá z obou vodičů. Kdo dosadí jen jednu délku, podhodnotí úbytek přesně na polovinu — a je to nejčastější chyba v celé úloze.
Odpor roste s teplotou, a není to malé
Kabel, který vede jmenovitý proud, není při dvaceti stupních — bývá o třicet až padesát kelvinů teplejší. Měď má teplotní součinitel 0,00393 na kelvin, takže:
Počítat s hodnotou při 20 °C podhodnotí úbytek o pětinu. U návrhu, kde je mez 3 %, to je rozdíl mezi „projde" a „neprojde".
Hliník proti mědi
Hliník má rezistivitu 0,0282 proti 0,0172 Ω·mm²/m, tedy 1,64krát vyšší. Aby měl stejný odpor, musí mít o 64 % větší průřez — zato je řádově lehčí a levnější, což u dlouhých tras rozhoduje. U pohyblivého kabelu na robotu se ale nepoužívá: hůř snáší ohýbání.