Jak dobrá musí ta funkce být
Do téhle chvíle šlo o fyziku. Teď jde o něco jiného: bezpečnostní funkce se může pokazit, a otázka zní, jak nepravděpodobné to musí být.
Nejdřív pojmenovat funkci
Ne „robot je bezpečný“, ale věta se slovesem: „když se otevřou dveře, robot do 0,5 s zastaví a nerozjede se, dokud se dveře nezavřou a někdo nepotvrdí“. Buňka jich má obvykle pět až patnáct a každá se posuzuje zvlášť, protože každá může mít jinou požadovanou jakost.
Rizikový graf: tři otázky, jedna odpověď
Požadovaná úroveň PLr vyjde ze tří rozhodnutí:
| Otázka | Lehčí | Těžší |
|---|---|---|
| S — jak vážné zranění | S1: vratné (odřenina, pohmoždění) | S2: nevratné (amputace, smrt) |
| F — jak často je člověk v nebezpečí | F1: zřídka a krátce | F2: často nebo dlouho |
| P — dá se tomu vyhnout | P1: za určitých podmínek ano | P2: prakticky ne |
| P1 | P2 | P1 | P2 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| S1 F1 | a | b | S2 F1 | c | d |
| S1 F2 | b | c | S2 F2 | d | e |
U kolaborativní buňky vychází skoro vždycky S2 F2: člověk je tam pořád a robot má sílu ublížit. Rozhoduje tedy P — a právě proto je omezení síly a výkonu zajímavé: když je dotyk sám o sobě neškodný, klesne S na S1 a s ním celý požadavek.
Přesně tady se ty dvě půlky labky potkávají. Kapitoly 2 až 6 nejsou jen o tom, aby to nebolelo. Jsou o tom, aby se ta bolest nemusela hlídat elektronikou s PL d — protože elektronika, která nemusí být, se nemůže pokazit.
Co PL vlastně znamená
PL je pásmo pravděpodobnosti nebezpečné poruchy za hodinu:
| PL | PFHD [1/h] | Zhruba |
|---|---|---|
| a | 10⁻⁵ až 10⁻⁴ | jednou za 1 000 až 10 000 hodin |
| b | 3·10⁻⁶ až 10⁻⁵ | |
| c | 10⁻⁶ až 3·10⁻⁶ | |
| d | 10⁻⁷ až 10⁻⁶ | obvyklý požadavek u robotů |
| e | 10⁻⁸ až 10⁻⁷ | jednou za 10 až 100 milionů hodin |
Revize z roku 2025 to spojila s třídou robotu: pro třídu II se obvykle žádá PL d nebo SIL 2, pro lehkou třídu I stačí PL b nebo SIL 1.