3. Rezistor: odpor a barevný kód
Odpor není vlastnost součástky vytažená z ničeho — vyplývá z materiálu a z tvaru:
Delší vodič má větší odpor, tlustší menší. Je to přesně jako s trubkou: dlouhá a úzká klade odpor, krátká a široká skoro žádný.
| materiál | ρ při 20 °C [Ω·mm²/m] | poznámka |
|---|---|---|
| stříbro | 0,016 | nejlepší vodič, drahé |
| měď | 0,0168 | standard pro vodiče |
| hliník | 0,028 | lehčí, používá se v silnoproudu |
| konstantan | 0,49 | odporový drát, téměř nezávislý na teplotě |
| uhlík | ≈ 35 | starší rezistory |
Metr měděného drátu 1 mm² má odpor asi 0,017 Ω. To vypadá zanedbatelně — a v modelu téhle kalkulačky se to taky zanedbává. Při 20 A už to ale znamená úbytek 0,34 V na metr a ztrátu 7 W, což je přesně důvod, proč se přívodní kabely dimenzují.
Barevný kód
Na rezistor velikosti zrnka rýže se číslo nevytiskne, tak se používají proužky. Čti od kraje, kde jsou blíž u sebe:
Proč zrovna 4,7 a ne 5
Rezistory se nevyrábějí ve všech hodnotách, ale v řadách E. Řada E12 (tolerance 10 %) má 12 hodnot na dekádu: 1,0 · 1,2 · 1,5 · 1,8 · 2,2 · 2,7 · 3,3 · 3,9 · 4,7 · 5,6 · 6,8 · 8,2. Sousední hodnoty se liší asi o 20 %, takže se jejich tolerance právě dotýkají a žádná hodnota nechybí ani nepřebývá. E24 je jemnější (5 %), E96 se používá pro přesné odpory (1 %).
Zatížitelnost
Kromě odporu má rezistor druhý údaj: kolik wattů unese, než se upeče. Běžné jsou 1/4 W a 1/8 W, výkonové mají 1 W a víc. Jak se to počítá, je v kapitole 9 — a je to nejčastější důvod, proč něco v amatérském zapojení zavoní.