CircuitLab stejnosměrné obvody
Otevřít interaktivní verzi →

Tohle je statická kopie kapitoly pro vyhledávače. Interaktivní verze má animované obrázky, kontrolní otázky a tlačítka, která příklad načtou do kalkulačky.

1. Co teče drátem: náboj, proud, napětí

Elektřina se dá pochopit bez jediné složité rovnice, když se začne u toho, co se vlastně pohybuje. V mědi jsou volné elektrony — obrovské množství, a jsou tam pořád, i když je drát odpojený. Zapojením se nic nenalije dovnitř; jen se ta zásoba dá do pohybu.

Tři veličiny a jedna analogie

Následující obrázek je jediný, který si opravdu musíš zapamatovat. Zbytek kapitoly z něj plyne.

zúžení = odpor Rčerpadlo (zdroj)spád = napětí Uprůtok = proud Inádrž výš = vyšší napětí
Voda v okruhu. Čerpadlo nedodává vodu — to už v potrubí je. Dodává TLAK, a ten žene stále stejné množství vody dokola. Napětí je ten tlak (přesněji spád), proud je průtok a odpor je zúžení trubky. Analogie má své hranice, ale tři věci vystihuje přesně: voda se nikde neztrácí, úzkým místem projde za sekundu méně vody, a bez uzavřeného okruhu neteče nic.
  • Náboj Q [C, coulomb] — kolik elektřiny. Jeden coulomb je asi 6,24·10¹⁸ elektronů; číslo, které si nikdo nepamatuje a nepotřebuje.
  • Proud I [A, ampér] — kolik náboje projde průřezem za sekundu. Průtok. 1 A = 1 C za sekundu.
  • Napětí U [V, volt] — kolik energie dostane každý coulomb cestou. Spád. 1 V = 1 J na coulomb.
I = Qtproud je náboj za sekundu
U = WQnapětí je energie na jednotku náboje
Napětí je vždycky rozdíl. „Napětí v tomhle bodě“ samo o sobě nic neznamená, stejně jako „výška“ bez toho, odkud se měří. Proto má každý obvod zem — bod, kterému se z dohody přiřadí nula. Voltmetr má taky dva vodiče, ne jeden, a to není náhoda.

Nejčastější omyl: proud se nespotřebovává

Skoro každý si zpočátku představuje, že do žárovky teče proud a ven jich teče míň, protože se „část spotřebovala“. Není to tak. Do žárovky vteče přesně tolik náboje, kolik z ní vyteče — změří se to a vyjde to na obou stranách stejně.

+9 VAampérmetr předAampérmetr za90 mA90 mAoba ukazují totéž
Pusť si to. Náboj obíhá dokola, nikde se nehromadí a nikde neubývá — ampérmetr před žárovkou i za ní ukazuje stejné číslo. Co se v žárovce spotřebovává, není proud, ale energie: náboj projde a odejde s nižší energií, ne v menším počtu. Tečky se pohybují pomalu schválně; skutečná rychlost driftu elektronů v mědi je zlomek milimetru za sekundu, zatímco se obvod rozjede prakticky okamžitě.

Co se spotřebovává, je energie, ne náboj. Náboj projde vláknem a odejde s menší energií; ten rozdíl je právě napětí na žárovce a ohřálo to vlákno. Analogie s vodou to říká přesně: čerpadlo nedodává vodu, dodává tlak.

Dvě dohody, na kterých se dá pohořet

  1. Dohodnutý směr proudu je od + k −. Elektrony se přitom pohybují opačně, protože mají záporný náboj. Franklin to určil dřív, než se elektron objevil, a norma se pak už neměnila — všechna schémata a všechny vzorce používají dohodnutý směr a i tenhle nástroj taky. Na výsledek to nemá vliv, jen se to nesmí míchat.
  2. Rychlost signálu není rychlost elektronů. Elektrony se v mědi šinou zlomkem milimetru za sekundu, ale rozsvítí se okamžitě — protože se rozjede celý sloupec náboje najednou. Jako voda v plné hadici: pustíš na jednom konci a na druhém teče hned.

Bez uzavřeného okruhu neteče nic

To je pravidlo, na kterém padne většina prvních pokusů. Proud musí mít cestu zpátky ke zdroji. Jeden drát od baterie k žárovce nestačí, a když se v obvodu kdekoliv přeruší cesta, zastaví se to celé — ne jen za tím místem.

Vzorce v této kapitole

I — proud jako náboj za sekundu
I = Q / t [A] definice / definition
U — napětí jako energie na jednotku náboje
U = W / Q [V] definice / definition