Geometrie: co znamená každé písmeno
Většina chyb v návrhu pružiny není v algebře. Je v tom, že se dosadí jiný průměr nebo jiné závity, než na které je vzorec psaný.
Který průměr
| Značka | Co to je | Vztah |
|---|---|---|
| d | průměr drátu | — |
| D | střední průměr vinutí — ten, co je ve vzorcích | — |
| Dout | vnější, ten, který měří posuvka a udává katalog | D + d |
| Din | vnitřní, ten, který musí projít přes trn | D − d |
Katalog i výkres udávají vnější průměr, vzorec chce střední. Rozdíl je jeden drát a u tenkého vinutí to je klidně 20 % — a protože D je ve vzorci ve třetí mocnině, je to 60 % v tuhosti.
Index vinutí
Index říká, jak „hubené“ je vinutí. Pod 4 se pružina skoro nedá navinout — drát se při ohybu kolem tak malého poloměru trhá a napětí na vnitřní straně utíká. Nad 12 se pružina plete, kroutí a boulí, a přeprava jich zamotá plnou bednu. Rozumné rozmezí je 4 až 12, ideálně 6 až 9.
Které závity
Konce pružiny se musí nějak ukončit, a jak se to udělá, rozhoduje o tom, kolik závitů se vlastně účastní:
| Konce | Činné Na | Sevřená délka Ls | Volná délka L0 |
|---|---|---|---|
| volné | Nt | d(Nt+1) | p·Na + d |
| volné broušené | Nt − 1 | d·Nt | p(Na+1) |
| zavřené | Nt − 2 | d(Nt+1) | p·Na + 3d |
| zavřené broušené | Nt − 2 | d·Nt | p·Na + 2d |
Kdyby se ty dva mrtvé závity zapomněly odečíst, vyšlo by 3,872 N/mm — o 25 % vedle, a nic v dalším výpočtu si nestěžuje. Úprava konců není detail výroby; je to vstup do vzorce. Broušení navíc zkrátí sevřenou délku o jeden drát a hlavně postaví pružinu kolmo, takže se nekloní a nevybočí tak snadno.
Ty dva mrtvé závity jsou past, která nic nehlásí. U desetizávitové pružiny se zavřenými konci je činných osm — kdo dosadí deset, dostane tuhost o pětinu nižší a všechny další výpočty budou vnitřně konzistentní. Poznat se to dá až měřením hotové pružiny.