FourierLab z čeho se to skládá

Tohle je statická kopie kapitoly pro vyhledávače. Interaktivní verze má animované obrázky, kontrolní otázky a tlačítka, která příklad načtou do kalkulačky.

Prosakování a okna: obchod, který nejde vyhrát

Kapitola 3 slíbila, že se nesprávné frekvence vyruší na nulu. Platí to jen když se do záznamu vejde celý počet period. Ve skutečném měření se to nestane skoro nikdy — a to, co zbude, umí čtenáře pořádně splést.

-100-80-60-40-200dB050100150200koš kobdélníkové (žádné)silný tón čte0,6402slabý nad podlahou−2,0 dBboky okna-13 dBslabý tón je utopenýdva tóny: silný a slabý
Posun 0.50 koše. Do okna se nevejde celý počet period, konce na sebe nenavazují — a ten skok se rozprostře do celého spektra. To je prosakování.
Posuň „posun od koše" na nulu a spektrum se srovná do dvou čar. Kdekoli jinde se rozteče. Pak přepínej okna a sleduj slabý tón.

Odkud se to bere

Transformace předpokládá, že se záznam periodicky opakuje. Když se do něj nevejde celý počet period, konec na začátek nenavazuje — a v té myšlené nekonečné posloupnosti tam vznikne skok. A skok, jak víme z kapitoly 2, má harmonické klesající jen jako 1/n, tedy sahající všude.

Změřeno v repu: tón přesně na koši nechá ve všech ostatních koších 1,6·10⁻¹⁵. Tentýž tón o půl koše vedle nechá ve vzdálených koších až 0,083 — a jeho vlastní vrchol čte 0,651 místo 1. Té ztrátě vrcholu se říká scalloping loss a je to druhá polovina téhož jevu.

Okno: skok se zahladí

Když je na vině skok na okrajích, nabízí se ho odstranit: vynásobit záznam funkcí, která na obou koncích plynule klesá k nule. Tomu se říká okno.

oknobokyšířka vrcholuk čemu
obdélníkové (žádné)−13 dB1 koškdyž se do okna vejde celý počet period
Hann−31 dB3 koševýchozí volba, pokud není důvod jinak
Hamming−43 dB3 košeo něco lepší boky blízko vrcholu
Blackman−58 dB5 košůkdyž se hledá slabý tón vedle silného

Není okno, které by vyhrálo obojí. Hlubší boky se platí širším vrcholem — vždycky. Naměřeno v repu na témž signálu: obdélníkové okno má vrchol 1 koš a boky −23 dB, Blackmanovo 5 košů a −66 dB. Volba tedy není „které okno je nejlepší“, ale „co zrovna hledám“: dva blízké tóny podobné síly chtějí úzký vrchol, slabý tón vedle silného chce hluboké boky.

Rozhodující případ

Signál obsahuje silný tón a vedle něj druhý, o 48 dB slabší. Testy měří, jak moc vyčnívá nad okolní podlahu:

oknoslabý tón vyčnívázávěr
obdélníkové12,9×skoro utopený v bocích silného tónu
Blackman1 946×jasně vidět

To není preference, to je měření. A vysvětluje, proč analyzátor spektra bez zvoleného okna umí ukázat šum, který tam není — jsou to boky toho, co tam je.

Vzorce v této kapitole

okno — prosakování
nulové jen když fs·k/N = f přesně [—] kap. 5