Nosník, podpory a reakce
Nosník je štíhlý konstrukční prvek, jehož délka výrazně převyšuje rozměry průřezu a který přenáší zatížení působící kolmo na svou osu — typicky vlastní tíhu, osamělé síly a spojitá zatížení. Je to nejčastější prvek stavebních i strojních konstrukcí: stropní průvlak, hřídel, rám stroje, rameno robota i police na knihy.
Podpory a jejich reakce
Aby nosník držel na místě, musí být podepřen. Každá podpora odebírá určité stupně volnosti a na oplátku do nosníku vnáší reakce:
| Podpora | Značka | Dovolí | Brání | Reakce |
|---|---|---|---|---|
| Posuvný kloub (válec) | posun ↔ a natočení | posun kolmo k podložce | 1 síla (Ry) | |
| Pevný kloub | jen natočení | posun ve dvou směrech | 2 síly (Rx, Ry) | |
| Vetknutí | nic | posuny i natočení | 2 síly + moment (Rx, Ry, Mr) |
Podmínky rovnováhy
Rovinná úloha nabízí tři podmínky statické rovnováhy — součet sil ve dvou směrech a součet momentů musí být nulový:
Podle počtu neznámých reakcí r rozlišujeme:
- staticky určité nosníky (r = 3): reakce spočteme přímo z rovnováhy — prostý nosník, konzola;
- staticky neurčité (r > 3): rovnováha nestačí, musíme přidat podmínky deformační — např. nosník vetknutý a podepřený. Kalkulačka je řeší metodou konečných prvků automaticky;
- mechanismy (r < 3 nebo špatné uspořádání): nosník není držen a „ujede" — kalkulačka to ohlásí chybou.
Prostý nosník o délce 6 m se silou 10 kN uprostřed: reakce vyjdou ze symetrie RA = RB = F/2 = 5 kN.