FilterLab šum a odhad stavu

Tohle je statická kopie kapitoly pro vyhledávače. Interaktivní verze má animované obrázky, kontrolní otázky a tlačítka, která příklad načtou do kalkulačky.

Allanova variance: jak se změří drift

Necháš gyroskop ležet hodinu a spočítáš směrodatnou odchylku. Dostaneš jedno číslo — a to číslo neříká nic o tom, co tě zajímá. Odchylka od průměru celého záznamu totiž nerozliší senzor, který šumí a stojí, od senzoru, který tiše ujíždí. Pro integraci je to rozdíl mezi použitelným a nepoužitelným.

Druhá diference místo odchylky

Allanova variance se ptá jinak: jak moc se liší dva sousední průměry přes dobu τ? Když se τ mění, mění se i odpověď — a ta závislost je otisk toho, jaký šum v senzoru je.

σ²(τ) = 12τ²(N−2m) Σ (θk+2m − 2θk+m + θkpřekrývaný odhad, AN5087 rov. (3)

Kde θ je integrál měřené rychlosti a τ = m·Δt. Ten výraz v závorce je druhá diference, a v tom je celý trik: druhá diference přímky je nula. Konstantní bias integruje na přímku, takže z Allanovy variance úplně zmizí — a zůstane jen to, co se mění. Přesně naopak než u obyčejné směrodatné odchylky, které bias dominuje.

0.010.020.050.100.200.501.02.05.01020500.0020.0050.010.020.05doba průměrování τ [s]Allanova odchylkanaměřenosklon −1/2 (bílý šum)minimum = nestabilita biasu
Náhodná chůze úhlu (ARW), odečtená při τ = 1 s: 2,01·10⁻³. Nestabilita biasu 3,45·10⁻³ při τ = 0,69 s (podle IEEE 952 dělené 0,664: 5,20·10⁻³).
Stáhni chůzi biasu na nulu a křivka klesá bez konce — dlouhé průměrování pak vždycky pomůže. Přidej ji a objeví se minimum: za ním dělá delší průměrování výsledek HORŠÍ. To je to jediné číslo, které říká, jak dlouho má vůbec smysl průměrovat.
Vodorovná osa je doba průměrování, svislá to, jak nejistý zůstaneš, když budeš průměrovat tak dlouho. Stáhni chůzi biasu na nulu: křivka klesá bez konce. Přidej ji a objeví se minimum.

Jak se ta křivka čte

Sklon v log-logCo to jeKde se odečítá
−1kvantizace
−1/2bílý šum (ARW / VRW)hodnota přímky při τ = 1 s
0nestabilita biasuminimum křivky
+1/2náhodná chůze rychlostipřímka při τ = 3 s
+1rampa

To minimum je jediné číslo, které říká, jak dlouho má vůbec smysl průměrovat. Nalevo od něj delší průměr pomáhá. Napravo ho škodí — senzor mezitím ujel víc, než kolik se ušetřilo na šumu. Žádná jiná statistika tuhle otázku nezodpoví.

Dvě konvence, které se liší 1,5×. Aplikační list Freescale čte nestabilitu biasu jako prosté minimum křivky. Norma IEEE Std 952 tutéž hodnotu dělí 0,664. Obě čísla se v katalozích jmenují stejně. Když porovnáváš dva senzory od dvou výrobců, tohle je jeden z důvodů, proč to nemusí sedět — kalkulačka proto ukazuje obě.

Dva případy, které jsou algebra, ne statistika

Tyhle dva se dají spočítat na papíře a jsou v testech téhle labky, protože chytnou chybu, kterou by šumivá data schovala:

  • Konstantní bias dá přesně nulu při každém τ. Integrál je přímka, druhá diference přímky je nula. (Směrodatná odchylka téhož záznamu je taky nula — tenhle případ ty dvě metody nerozliší, a proto je potřeba i ten druhý.)
  • Rampa rychlosti R dá přesně R·τ/√2. Integrál je parabola, její druhá diference přes m kroků je R·τ², a po vydělení √2·τ zbude R·τ/√2 — sklon přesně +1.

Vzorce v této kapitole

σ²(τ) — překrývaná Allanova variance
σ²(τ) = Σ(θ_{k+2m} − 2θ_{k+m} + θ_k)² / (2τ²(N−2m)) [—] AN5087, rov. (3)
N — náhodná chůze úhlu (ARW)
σ_A(τ) = N/√τ [°/√h] sklon −1/2
B — nestabilita biasu
B = min σ_A(τ) | B_IEEE = min/0,664 [°/h] AN5087 vs IEEE 952
σ_A — bílý šum v Allanově odchylce
σ_A(τ) = σ·√(Δt/τ) [—] nezávislé vzorky