Co spoj přenese a co ho roztrhne
Tlak sám o sobě není odpověď. Konstruktéra zajímají dvě čísla, a každé pochází z jiného konce téhož uložení.
Co přenese
Na stykové ploše působí tření. Normálová síla je tlak krát plocha, třecí síla je μ krát to, a moment je třecí síla na poloměru d/2:
Co ho roztrhne
Tlak roztahuje náboj a v jeho díře vzniká obvodové napětí, které je větší než ten tlak:
U D/d = 2 je to 1,67·p, u tenkého náboje mnohem víc. Tohle je číslo, které se nejčastěji zapomene zkontrolovat, protože „vždyť je to jen nalisované".
Napětí v náboji u nejtěsnějšího kusu 161 MPa proti mezi kluzu 320 MPa.
Tohle je celý smysl toho, že se uložení počítá na obou koncích. Únosnost rozhoduje NEJVOLNĚJŠÍ kus, který ještě projde kontrolou; pevnost náboje rozhoduje NEJTĚSNĚJŠÍ. Jsou to dva různé rohy týchž dvou tolerančních polí a průměrná hodnota neodpovídá ani na jednu otázku.
A teď to podstatné: každé číslo je z jiného rohu
| Otázka | Rozhoduje |
|---|---|
| přenese to moment? | nejmenší přesah — nejvolnější kus, který projde kontrolou |
| vydrží náboj? | největší přesah — nejtěsnější kus |
| půjde to smontovat? | největší přesah |
Proto se lisovaný spoj nedá navrhnout na jedno číslo. Poměr mezi nejlepším a nejhorším kusem bývá u H7/s6 klidně dvojnásobek — jen z tolerance, při stejném materiálu, stejném stroji a stejném dni.
Součinitel tření je ta nejméně jistá věc v celém výpočtu. Pro suchou ocel na ocel se udává 0,1 až 0,2 podle povrchu, mazání a rychlosti lisování. To je faktor dvě na výsledku, který se nedá vyladit — jen zvolit konzervativně a přiznat to. Nástroj ho proto nechává jako vstup a nenabízí „správnou" hodnotu.