Třídy oceli: silnější ocel, slabší svar
Mez svaru se počítá ze dvou čísel: pevnosti základního materiálu fu a korelačního součinitele βw, který říká, jak moc svarový kov za základním materiálem zaostává.
| Třída | S235 | S275 | S355 | S420 | S460 |
|---|---|---|---|---|---|
| βw | 0,80 | 0,85 | 0,90 | 1,00 | 1,00 |
| fu [MPa] | 360 | 410 | 470 | 520 | 540 |
| mez pro kombinaci | 360 | 386 | 418 | 416 | 432 |
| mez pro přímé napětí | 259 | 295 | 338 | 374 | 389 |
Podívej se na tu třetí řádku mezi S355 a S420. Pevnost vyroste ze 470 na 520 MPa, ale βw skočí z 0,90 na 1,00 — a podíl vyjde níž. Silnější ocel dá slabší svar. Není to překlep normy: čím pevnější základní materiál, tím těžší je ho svarovým kovem dohnat, a součinitel to říká nahlas.
Druhé kritérium se přitom chová normálně — u přímého napětí je pořadí správné. Obě kritéria si tedy protiřečí a rozhoduje to, které z nich v daném zatížení váže.
Silnější ocel dá slabší svar. Součinitel β_w skočí z 0,9 na 1,0, ale pevnost f_u vyroste jen ze 470 na 520 MPa — a podíl vyjde níž. Není to překlep normy: β_w je korelační součinitel, který říká, jak moc svarový kov zaostává za základním materiálem, a u vyšších pevností zaostává víc. Druhé kritérium se přitom chová normálně, takže si obě navzájem protiřečí a rozhoduje to, které z nich v daném zatížení váže. Přechod na pevnější ocel tedy sám o sobě svar nezachrání — zachrání ho větší krk.
Ještě jedna věc, kterou ta tabulka říká
U nízkých tříd leží mez pro přímé napětí nad mezí kluzu základního materiálu. U S235 je to 259 proti 235 MPa — svar smí být namáhaný víc než plech, ke kterému patří. U S460 je to naopak: 389 proti 460 MPa, tedy svar se navrhuje na míň, než unese plech. Součinitel 1,25 v tom hraje hlavní roli.
Praktický důsledek. Přechod na pevnější ocel sám o sobě svar nezachrání — u S420 ho dokonce mírně zhorší. Zachrání ho větší krk nebo delší housenka. Pevnější ocel se vyplatí kvůli plechu, ne kvůli svaru.