Co se u svaru vlastně kontroluje
Rám ramene je pár trubek s kovem nalitým do rohů. Otázka zní, kolik kovu — a jestli ten roh udrží sílu, která skoro nikdy nemíří tam, kam by se hodilo.
Dva druhy svaru a jedna zásadní věta
| Koutový | Tupý | |
|---|---|---|
| Kde | v rohu mezi dvěma díly | mezi díly v jedné rovině |
| Příprava | žádná — jen očistit | úkos, mezera, někdy podložka |
| Kontroluje se | vždy, na krku | při plném průvaru vůbec |
| Cena | levný, ale slabší | drahý, ale jako plný materiál |
Tupý svar s plným průvarem se nekontroluje. Když je průvar plný a přídavný materiál aspoň tak pevný jako základní, je spoj stejně silný jako plech vedle něj — a pak se navrhuje plech, ne svar. Všechno ostatní v téhle labce je o koutových svarech a o částečném průvaru, protože ty se počítat musí.
A ta zásadní věta
Koutový svar se kontroluje na KRKU. Ne na odvěsně, kterou měří dílna, a ne na tavné ploše, kde se svar potkává s plechem. Krk je nejmenší rovina, která svarem prochází — u rovnostranného koutu leží pod 45° a je o 0,707 menší než odvěsna. Každé napětí v téhle labce je napětí na téhle rovině.
Dílna měří odvěsnu, výpočet potřebuje krk, a mezi nimi je 0,707. Kdo si to plete, přecení svar o 41 %. Účinná délka je navíc o dva krky kratší než skutečná — na začátku a na konci housenky se průvar teprve rozjíždí, resp. dohasíná, a kráter na konci je klasické místo trhliny. Proto se u krátkých svarů vyplatí obtočit housenku kolem rohu: kráter se tím dostane mimo namáhané místo.
Proč to není jen dělení silou plochou
Kdyby se svar zatěžoval jen podél sebe, bylo by to prosté smykové napětí a hotovo. Jenže síla obvykle míří napříč — a pak se na skloněné rovině krku rozloží na normálovou a smykovou složku naráz. Tři napětí na jedné rovině, každé jinak nebezpečné, a kritérium, které je sečte. To je kapitola 3.