4. Kondenzátor: proud předbíhá
Kondenzátor jsou dvě desky oddělené izolantem. Stejnosměrný proud jím neprojde — je to přerušený obvod. Střídavý ano, a to je na první pohled zvláštní: náboj se přes izolant nedostane, ale při každé změně napětí se jedna deska nabíjí a druhá vybíjí, takže v přívodech proud teče.
i = C · dudtproud je úměrný RYCHLOSTI změny napětí
Z toho vzorce plyne všechno ostatní. Když je u(t) sinus, je jeho derivace kosinus — tedy táž sinusovka posunutá o čtvrt periody dopředu. Proto proud předbíhá napětí o 90°.
Kapacitance
Poměr amplitudy napětí a amplitudy proudu má rozměr odporu a jmenuje se kapacitance (kapacitní reaktance):
XC = 12πfC = 1ωCv ohmech
při 50 Hz: X_C = 318 Ω · X_L = 31,4 Ω — převažuje kapacita · protnou se na 159 Hz
Kapacitance NENÍ odpor. Vypadá stejně a měří se v ohmech, ale
kondenzátor se nehřeje — energii jen ukládá do elektrického pole a zase vrací. Za celou periodu
spotřebuje přesně nula. Proto se místo „odpor" říká reaktance a proto se sčítá jinak než
odpory: pod pravým úhlem, viz kapitola 6.
Kde se to používá
- Vazební kondenzátor: pustí signál, zablokuje stejnosměrnou složku.
- Blokovací kondenzátor: u každého integrovaného obvodu; napájení jím má nízkou impedanci pro rychlé změny proudu.
- Filtrace usměrněného napětí: nabije se ve špičce a mezi špičkami dodává.
- Kompenzace účiníku: viz kapitola 8.