Spojitý a přerušovaný režim
Zvlnění proudu cívkou nezávisí na zátěži — je dané cívkou, frekvencí a napětími. Zátěž ale určuje, kde ten trojúhelník leží, a jakmile jeho spodek dosedne na nulu, měnič se začne chovat jinak.
Hranice je půlka zvlnění
Nad ní je proud pořád kladný — spojitý režim. Pod ní by musel jít záporný, ale dioda to nedovolí, takže se zastaví na nule a chvíli tam leží: přerušovaný režim.
Co se tím změní
| spojitý | přerušovaný | |
|---|---|---|
| střída | D = Vout/Vin | závisí i na zátěži |
| regulační smyčka | jedno chování | jiné — a přechod mezi nimi je nespojitý |
| účinnost při malé zátěži | horší (pořád se spíná) | lepší |
| zvlnění napětí | menší | větší |
Ta první řádka je ta důležitá. V přerušovaném režimu přestane platit D = Vout/Vin, protože volt-sekundová rovnováha se počítá přes kratší dobu než celou periodu. Regulátor to dorovná — ale jeho zesílení se skokem změní, a smyčka naladěná na spojitý režim může v přerušovaném kmitat. Proto se u měničů uvádí „stabilní v obou režimech“ jako vlastnost, a proto tenhle nástroj počítá jen spojitý režim a přerušovaný hlásí, místo aby ho počítal.
Synchronní měnič to má jinak
Kde je místo diody druhý tranzistor, může proud téct i zpátky — takový měnič v přerušovaném režimu nikdy neskončí, ledaže mu to výslovně dovolíš (diode emulation). Za to se platí tím, že při nulové zátěži protéká proud tam a zpátky a topí, což je u bateriového zařízení přesně to, co se nechce. Odtud režim „pulse skipping“: měnič při malé zátěži prostě občas vynechá periodu.