7. Světlo a magnetismus
Fotorezistor (LDR) — levný, pomalý, nepřesný
Kadmium-sirníková vrstva, jejíž odpor klesá se světlem podle mocninného zákona:
Rozptyl mezi kusy je obrovský a odezva trvá desítky až stovky milisekund. Na „je tma?" je to skvělé, na měření luxů beznadějné. Navíc obsahuje kadmium, takže se v EU omezuje.
Fotodioda — lineární přes mnoho dekád
Proud fotodiodou je přesně úměrný dopadajícímu výkonu, a to přes šest až devět dekád. To je důvod, proč se všude, kde má číslo něco znamenat, používá ona.
- Fotovodivostní režim (se závěrným předpětím): proud je lineární, odezva rychlá. Potřebuje transimpedanční zesilovač — operační zesilovač, který proud převede na napětí přes zpětnovazební odpor.
- Fotovoltaický režim (bez předpětí): dává napětí, ale logaritmicky a pomalu. Zato nepotřebuje napájení — je to solární článek.
Hallova sonda — magnetické pole na kontakt
Proud tekoucí destičkou v magnetickém poli se odchýlí a napříč destičkou vznikne napětí úměrné poli. Výstup je typicky poměrový: v nulovém poli sedí na polovině napájení a odchyluje se na obě strany.
- Spínací (unipolární, se Schmittovým klopným obvodem) — bezkontaktní koncový spínač, počítadlo otáček, detekce polohy magnetu. Nejběžnější použití.
- Lineární — měří skutečnou velikost pole. Odtud bezkontaktní měření proudu: proud vytvoří pole, sonda ho změří, a vstup je galvanicky oddělený od výkonové části. Proto se používá v měničích, kde bočník nejde.