LED a rezistor — a co v tom vzorci chybí
Nejčastěji stavěný obvod na světě má vzorec, který zná každý:
- VDD = 5,0 V
Nad diodou a rezistorem se musí rozdělit napětí napájení. Nic víc k rozdělení není.
- VF = 1,9 V
Úbytek na diodě je skoro nezávislý na proudu — je to vlastnost polovodiče, ne odpor. Modrá si bere 3,1 V, červená 1,9 V.
- Rpin = 40 Ω
Pin není ideální zdroj — má svůj odpor, přesně ten z LogicLabu. Na obvyklých vzorcích chybí a je to vidět na jasu.
- R = (VDD − VF)/I − Rpin = 270 Ω
Zbytek napětí dělený požadovaným proudem je odpor. A z toho se ještě odečte odpor pinu.
- 270 Ω → I = 10,0 mA
Řada E12 nemá každou hodnotu. Zaokrouhlí se na nejbližší a spočítá se, co doopravdy poteče.
Ten chybějící člen
Pin má vlastní odpor. Je to týž RON, kterým LogicLab vysvětluje ztracenou šumovou rezervu — u 5V AVR 40 Ω na horní straně, u 3,3V mikrokontroléru zhruba 50. Při 10 mA to je půl voltu, které vzorec rozdělil rezistoru, a dostal je pin.
Na červené diodě z pěti voltů je to rozdíl mezi 310 Ω a 270 Ω, tedy jeden krok v řadě E12 — v praxi nic. Na modré diodě z 3,3 V je to celý obvod, protože nad ní zbývá jen 0,2 V a odpor pinu je z nich větší část.
Modrá dioda na 3,3 V
VF = 3,1 V, napájení 3,3 V, zbývá 0,2 V. Rezistor podle vzorce vychází na 40 Ω, ale pin má svých 50 — rezistor tedy vychází záporný. Nástroj to nehlásí jako chybu, protože to chyba není: znamená to, že pin sám je celý proudový omezovač a poteče 4 mA, ať se udělá cokoli. Dioda bude svítit slabě, obvod bude fungovat, a rezistor tam nepatří.
Kam se poděje výkon: na diodu, na rezistor a do čipu. Ta třetí část se přehlíží, a přitom u osmi diod po 10 mA na 3,3V pinech dělá zhruba 40 mW rozprostřených po pouzdře — samo o sobě málo, ale sčítá se to se vším ostatním a je to uvnitř čipu, kde se to nejhůř chladí.
Nahoru, nebo dolů?
Dioda se dá zapojit z pinu do země (pin ji napájí), nebo z napájení do pinu (pin ji stahuje). U většiny čipů je spodní strana silnější — a u 5V AVR je to poznat: horní strana má 40 Ω, spodní 45. Rozdíl je malý, ale u starších obvodů býval několikanásobný, a odtud pochází zvyk zapojovat indikační diody „proti napájení“, kdy pin svítí nulou.