WaveLab — rádiová vlna a rozpočet spoje
WaveLab otevírá šestou trať a stojí na větě, která obrací většinu intuicí o rádiu naruby: volný prostor nepohltí ani mikrowatt. Stejný výkon projde koulí o poloměru metr i kilometr; všechno, čemu se říká útlum cesty, je jen to, jak malý kousek té koule anténa pokryje — a proto do Friisovy rovnice vstupuje frekvence přes plochu antény G·λ²/4π, a ne přes nějaké slábnutí vlny. Uvnitř 13 kapitol: co se vlastně vlní a proč to nepotřebuje médium, λ = c/f jako fyzický rozměr, polarizace a proč natočení o 60° stojí půlku dosahu, decibely bez záměny 10 a 20, rozprostření po kouli, Friis odvozený člen po členu, zisk jako tvar a ne zesílení, délka dipólu z okrajové podmínky na jeho konci, útlum zdí počítaný z ITU-R P.2040 (a proč je tenká příčka zrcadlo dřív než tlumič), vícecestné šíření a zemní odraz jako součet dvou fázorů, Fresnelova zóna, šumové dno −174 dBm/Hz a celý rozpočet spoje — a nakonec kapitola o tom, kam na robotu patří anténa a proč v plechovém rozvaděči spoj neexistuje. Ověřeno 1659 testy proti dvěma definovaným konstantám SI, dvěma doporučením ITU a vlastním identitám: směrovost půlvlnného dipólu se integruje (1,64092 = 2,15 dBi), Friis se počítá dvakrát bez sdíleného kódu a bezeztrátová deska musí vrátit každý watt.
Kapitoly
- 1Co se vlastně vlní
- 2Rychlost, frekvence, vlnová délka
- 3Polarizace: na natočení antény záleží
- 4Decibel: proč se v rádiu jenom sčítá
- 5Proč to slábne: koule, ne pohlcování
- 6Friis: proč je vyšší pásmo horší
- 7Zisk antény není zesilovač
- 8Anténa má rozměr, a ten je z vlnové délky
- 9Zdi: co si vezme beton a co plech
- 10Vícecestné šíření: posun o šest centimetrů
- 11Fresnelova zóna: vidět na sebe nestačí
- 12Rozpočet spoje: jeden řádek, který rozhodne
- 13V robotice: kam anténu a co ji zabíjí